Původ: Slovinsko

KVH: 152 až 165 cm

Barva: Bělouš

Historie: Počátek šlechtění tohoto velmi známého rakousko-slovinského plemene se datuje k roku 1580, kdy arcivévoda Karel dovedl z Pyrenejského poloostrova na císařský dvůr španělské koně, kteří byli vyšlechtěni z arabských, berberských a andaluských koní. Centrum šlechtění lipicánů zřídil v hřebčíně Lipica nedaleko městečka Terst v dnešním Slovinsku. Podle tohoto hřebčína se lipicán jmenuje.

I České země se na šlechtění lipicána podílely, v 18. století s cílem zlepšení kvality lipicána bylo plemeno kříženo i se starokladrubskými bělouši. Během světových válek byly chovy různě přesouvány. V první světové válce se chov lipicánů přesunul do hřebčína v Kladrubech na Labem a během druhé světové války byl znovu přesunut, tentokrát do Houstoně na Šumavě. Další lokalitou, kam byli koně převezeni je překvapivě Jižní Afrika, přesněji do Kyalami v Johanesburku, kde Lipicáni žijí dodnes. Ale i přes tato opatření z původního stda čítajícího 230 koní zůstalo pouze 11.

V současnosti jsou lipicáni chováni tam, kam byli po první světové válce přestěhováni, a to v Piberu v jižním Rakousku. Roku 1983 však přišla epidemie herpesu a bohužel velká část koní uhynula. Nyní je zde okolo 120 koní, z toho 40 klisen. Chov lipicánů je rozšířený i v dalších státech, například ve Slovinsku, Slovensku, Maďarsku, Chorvatsku, ale i České republice v ZOO ve Zlíně.

Exteriér: Jedná se o velice elegantní plemeno, což je dáno jeho mohutnou stavbou těla. Obvykle dorůstá do výšky okolo 165 cm. Větší hlava s malýma ušima je napojena na typický svalnaý krk, klenutý do oblouku. Má kompaktní tělo se silnými krátkými nohami a s tvrdými kopyty. Často mívají klabonos. Srst je sněhově bílá, stejně jako hříva a ocas. Výjimečně se narodí i hnědáci, ale ti nemohou být zažazeni do chovu, protože hěndá barva není u tohoto plemene povolena. Ale ve Španělských jezdeckých školách je tradicí alespoň jednoho hnědého lipinána mít. Stějně jako u ostatních běloušů se hříbata rodí černá, tedy ani lipicán není výjimkou. Proces vybělování může někdy trvat až 10 let.

Charakteristika: Díky pravidelnému tréninku a povedenému šlechtění se jedná o velice inteligentního koně, psychvky vyrovnaného, klidného a snadno ovladatelného. Lipicán vyniká svou ochotou, pracovitostí, je vytrvalý a energický. Je velmi obratný, ale není stavěn pro dosažení velké rychlosti. Většina hřebčínů chová lipicány ve stáji, ale v Maďarsku, v horské oblasti Lipice, se chovají volně na pastvinách.

Využití: Lipicáni byli vyšlechtěni především jako koně drezurní a kočároví, po celém světě prosluli přehlídkami ve Španělské jezdecké škole ve Vídni. Několik lipicánu již startovalo i na olympijských hrách a ve východních se státech se pouzívá i k zemědělské práci. Dospívají později, ale dožívají se i 30 let.

Zajímavosti: Jaký dnešní stát se zasloužil o vyšlechtělí lipicána, není dnes úplně známé. Ve slovinské Lipici byl chov založen, ale po rozpadu rakouska-uherska chov pokračoval v rakouském Piberu. Obě země se tedy přou, čí kulturní bohatství lipicán je.

Fotografie v tomto článku jsou použity s písemným souhlasem autora.