Původ: Anglie

KVH: 162 – 164 cm

Barva: Tmavý hnědák, světlý hnědák, ryzák, vraník, bělouš

Historie: Na britských ostrovech se koně chovali už od dob Keltů. V patnáctém století, po válce růží, však nastal v Anglii kritický nedostatek koní, a tak tehdy vládnoucí Jindřich VII. zakázal jejich vývoz. Jeho syn Jindřich VIII. začal podporovat jejich dovoz, a to především ze Španělska. Zároveň nařídil šlechtě, aby vlastnila určitý počet koní, dle hodnosti. Založil hřebčín v Elthamu, kde choval nejen těžké a pomalé rytířské koně, ale i koně poštovní a lovecké (tzv. running horses).

Jindřichova dcera Alžběta I. založila hřebčín v Tutbury. Na začátku 17. století byl rychlý a ovladatelný kůň prioritou především kvůli kočárové dopravě. Velmi žádaní byli koně dovážení z Orientu, proto dovozy koní ze zahraničí pokračovaly. Za vlády Karla II. bylo dovezeno celé stádo arabských klisen (tzv. Royal Mares). Tyto klisny spolu se třemi zakládajícími hřebci založili plemeno anglického plnokrevníka.

Jedním ze zakládajících hřebců byl Byerley Turk. Tento turecký hřebec byl ukořistěn roku 1687 Robertem Byerleyem. Na konci 17. století byla Evropa napadána Osmanskou říší, tímto způsobem se do Evropy dostalo mnoho orientálních koní. Druhým hřebcem byl Darley Arabian, který byl roku 1704 dovezen z Aleppa v dnešní Sýrii. Posledním zakládajícím hřebcem byl Godolphin Barb, který se narodil v Jemenu, poté byl přestěhován do Sýrie, odkud byl odeslán jako dar Ludvíku XV. Ve Francii nebyl moc ceněn, byl dokonce používán jako tažný kůň. Z Francie byl přestěhován do Anglie Edwardem Cokem. V Anglii se stal jedním ze tří zakládajících hřebců anglického plnokrevníka.

Exteriér: Anglický plnokrevník má malou, ušlechtilou hlavu s jemným vzhledem, tváře nesmějí být masité a čelisti hrubé. Uši jsou dlouhé a pohyblivé, profil rovný. Velké nozdry umožňují maximální nádech, oči jsou velké s živým pohledem. Krk je vysoko nasazený, dlouhý a přechází ve výrazný kohoutek. Lopatky jsou dlouhé a šikmé. Typický je velmi hluboký hrudník, který dovoluje maximální rozpínání plic, což je pro dostihového koně klíčové. Hřbet je krátký a silný, záď je výrazně oslavená a silná. Typická je jemná až hedvádná srst.

Charakteristika: Anglický plnokrevník je velmi odvážný a temperamentní. Může však velmi rychle znervóznět, proto není vhodný pro začátečníky nebo netrpělivé a nervózní jezdce. Na druhou stranu lze však z anglického plnokrevníka udělat skvělého koně na klidné vyjížďky a to i po dostihové kariéře. Hlavním využitím anglického plnokrevníka jsou dostihy a to jak rovinové, tak překážkové. Dále bývá úspěšný v soutěžích military. Koně po dostihové kariéře bývají skvělými společníky na vyjížďky.

Zajímavosti: Jeden z nejznámějších anglických plnokrevníků byl kůň Eclipse. Byl to jediný kůň v historii, který nikdy nebyl v dostihu poražen. Během jeho tříleté kariéry běžel 25 dostihů a doběhl vždy první. Kariéru ukončil poté, když nikdo nechtěl přihlásit svého koně do dostihu, ve kterém běžel Eclipse, protože bylo jasné, že je předem prohraný. Poté, co Eclipse zemřel, bylo při pitvě zjištěno, že měl dvakrát větší srdce než ostatní koně. Eclipse byl prvním koněm, který se dostal do muzea.

Fotografie v tomto článku jsou použity s písemným souhlasem autora.