Soutěže všestrannosti jsou jedny nejtvrdších, nejnáročnějších a divácky nejatraktivnějších jezdeckých odvětví. Stejně jako většina jezdeckých sportů má původ ve výcviku vojenského jezdectva, odtud také pochází druhý název - military. Velký důraz je kladen na vytrvalost koně, protože vojáci se neustále přemisťovali.

Vojenský charakter si soutěž zachovala až do roku 1902, do té doby trasa závodu měřila až 70 km. Poté se ve Francii uskutečnil první kombinovaný závod složený z drezury, steeplechase a klasického parkuru. Roku 1912 se všestrannost stala součástí olympijských her.

Historie

První zmínky pocházejí již z 19. století. Armády Francie, Německa, Švédska a Spojených států amerických používali military jako součást výcviku vojenského jezdectva. Vytrvalostní jízdy dosahovali délky od 30 do 724 kilometrů. Důraz byl kladen hlavně na vytrvalost koně i jezdce. V roce 1902 přišli se změnou Francouzi, když vytvořili zkoušku v podobě Šampionátu vojenských koní, který se jel v krajině okolo Paříže a byl mnohem všestranněji zaměřený. Obsahoval čtyři části; drezuru, steeplechase, terénní jízdu lesem a polních cestách o délce přibližně 45 kilometrů a na závěr skokovou zkoušku. Drezurní zkouška byla lehká, ale bylo možno předvést i cviky vysoké školy, za které se dostávaly zvláštní body. Steeplechase byla pořádána na dostihové dráze, najednou běželi čtyři koně. Nepočítalo se pořadí, ale dostávali se body za splnění předepsaného času a překonávání překážek. Tempo bylo nastaveno na 450 metrů za minutu. (Pro srovnání: tempo v klasických dnešních steeplechase je 850 m/min, v rovinovým dostihu 1000 m/min a v parkuru 350 m/min). Po steeplechase následovala terénní dálková jízda na 50 kilometrů. Zde se opět hodnotil předepsaný čas a překonávání překážek. V tomto závodě zvítězil poručík Cadre Noir s plnokrevnou klisnou Marseille II. Tento šampionát se stal základem pro třídenní testace vojenských jedců a jejich koní.

Soutěže tohoto typu byly zařazeny i na Olypijské hry a to v roce 1912. Změna přišla až po druhé světové válce, kdy byly soutěže military zpřístupněny i veřejnosti. Do této doby se soutěží všestrannosti (i klasického parkuru) se směli zúčastnit pouze armádní jezdci. Tímto krokem se vývoj military neuvěřitelně zrychlil.