Pokud by Vás zajímalo něco o člověku, který sedí „na druhé straně obrazovky“ a spravuje tyto stránky, tak jste tu správně. Jsem osmnáctiletá holka a jmenuji se Tereza. Bydlím ve středočeském kraji, myslím, že přesnější adresu znát nepotřebujete. Studuji na gymnasiu. Ve škole mezi mé oblíbené předměty patří matematika, fyzika, případně chemie. Tedy, musím se trošku opravit, nemyslím ve škole, jako že mě baví ty nudné hodiny, ale baví mě se tyto předměty učit doma. Učit se zajímavější látky, než se učíme ve škole.  Ano, možná se teď chytáte za hlavu, čí stránky to čtete. Ale já za to nemůžu, to je pouze krutá realita :o Pak samozřejmě existují i takové předměty, co moc v lásce nemám a to je například tělocvik. Větší střevo na tělák jste ještě neviděli. Mezi mé zájmy patří kromě ježdění na koni (k tomu se dostanu později) i psaní, programování nebo kreslení. Takže z toho vyplývá, že mám ráda i výtvarku. Tak a teď už dost školy a jdeme na něco lepšího.

Třeba k tomu kreslení. V prvé řadě bych chtěla upozornit na to, že to, že mě kreslení baví, neznamená, že mi to jde. Ráda kreslím tužkou na papír nebo akrylkami na plátno. Většinou jsou to koně, ale v poslední době jsem zkusila i něco jiného například portréty lidí nebo krajinky. A v létě (přesněji v srpnu) 2013 jsem poprvé zkusila DigitalArt a od té doby mě to tak chytlo, že kreslím převážně pouze tak. Digitální kreslení je vlastně kreslení na počítači pomocí grafických programů. Zní to, že by to mohlo být jednodušší, než na papír, ale vůbec tomu není tak. Pokud nevěříte, vyzkoušejte. Počítač vážně nic nenakreslí za Vás :D. Kreslím v programu Gimp 2.6, pomocí grafického tabletu Wacom Intuos Pen and Touch small. Digitální kresbě bych ráda někdy v budoucnu napsala pár článků.

Tak a teď konečně ke koním. Ano, jezdím na koních. Neříkám, že dobře, ale na lonži už nějakou tu dobu nejezdím. Začala jsem asi před 9 lety jezdit na huculech u kamarádky. Postupně jsem se zlepšovala, až jsem s nimi začala jezdit na hobby závody, později jsem si udělala licenci a jezdila jsem s nimi i na oficiální parkurové závody. A v březnu 2014 se mi splnil sen, dostala jsem svého vlastního koně. Je to klisna českého teplokrevníka, jmenuje se Colorka, nádherná (komu by se také vlastní kůň nelíbil, že? :o)) hnědka se dvěma bílými ponožkami na zadních nohách a nosním pruhem na čele. Při skákání je spolehlivá, příjemně chodivá. Ale jinak je to i velmi náladová a přecitlivělá kobylka, obzvlášť na mouchy. Stačí, když ji kousne pár hovad a pak i když na ní přistane normální moucha, začne se na tom místě hystericky kousat. A to jsou pak velmi zajímavé vyjížďky. Na většině fotografiích na tomto webu bude ona, jen co nějaké fotky nafotím ;-)

V únoru 2015 jsem se i s kobylkou přestěhovala do drezurní stáje, i přesto, že i nadále jezdíme parkur. Ale pod vedením mé drezurní trenérky se mi drezura začala neuvěřitelně líbit, tak sem tam vyrazíme i na drezurní závody. V naší stáji je mnoho jezdců, kteří jezdí relativně novou disciplínu Working Equitation, tak i já se občas se účastním závodů Working Equitation. V září 2017 jsem se s Colorkou účastnila MČR v této disciplíně v kategorii Junioři a Děti.

Tak to je ke mně asi vše ;-) Přeji příjemné počtení na mých stránkách.