Achaltekinský kůň

Původ: Turkmenistán

KVH: 145-155 cm

Barva: hnědák, plavák, palomino

Historie: Jedná se o velmi staré vytrvalé pouštní plemeno, vyšlechtěné turkmenskými kmeny přibližně před 2500 lety. Plemeno vzniklo křížením starých asijských koní a je možné, že je ještě starší než arabský plnokrevník. Achaltekinci byli využíváni nejen jako váleční koně, ale i jako jezdečtí koně slavných vládců. I Bukefalos, kůň Alexandra Velikého, byl nejspíš z jisté části achaltekinec. V dnešní době je achaltekinský kůň rozšířen po celém světě, největšími středisky chovu achaltekinců jsem hřebčíny Lugovsk v Kazachstánu, Tersk na severním Kavkaze nebo Komsomolská farma v Ašchabádu.

Exteriér: Achaltekinský kůň nese znaky, které v dnešním jezdectví již nejsou žádoucí. Výrazným znakem je nasazení jemné hlavy na dlouhý krk, který je nasazen kolmo nad plecemi. Tento úhel napojení krku způsobuje, že achaltekinský kůň nosí hlavu velmi vysoko, úroveň huby je výše nežli kohoutek, proto jsou achalové hůře ovladatelní. Plece jsou strmé, koníci mají úzká prsa, což je příčinou sevřeného postoje předních končetin. Sklon lopatek umožňuje velmi pohodlný chod, při kterém jezdec necítí žádné nárazy. Achalové mají velmi dlouhý hřbet a plochý hrudní koš. Srst je jemná, achal může být zbarvením hnědák, ryzák či plavák, vždy s kovovým leskem. Žíně jsou jemné, tudíž i ocas a hříva jsou poměrně řídké.

Charakteristika: Achaltekinci přirozeně nosí hlavu nad otěží, což snižuje jejich ovladatelnost. Tito koně jsou také velmi tvrdohlaví a výbušní, ale také velmi samostatní a oddaní svému pánovi. Typický je i chod, při kterém jde kůň tak plynule, že na něm nepociťujete žádné otřesy. Achal je znám svou vytrvalostí a odolností. Je schopen snášet extrémní pouštní podmínky při minimální spotřebě vody. Využívá se především k vytrvalostním dostihům, ale můžeme jej vidět i na drezurách nebo parkurech.

Zajímavosti: V roce 1935 se uskutečnila dálková jízda z Ašchabadu do Moskvy za 84 dní, což je celkem 4152 km. Tento rekord zatím nebyl překonán. V roce 1960 na olympijských hrách v Římě vyhrál drezurní soutěž jezdec Filatof na achaltekiském hřebci Absentu, což dokazuje drezurní předpoklady tohoto plemena. Světový rekord ve skoku do dálky drží také achaltekinec, kůň Perepel. Skočil 8,78 metrů.

Fotografie v tomto článku jsou použity s písemným souhlasem autora.