Kůň je zvíře s vynikajícími pohybovými schopnostmi i velkou inteligencí, díky které dokáže kůň aktivně spolupracovat s jezdcem a drezurní ježdění dává možnost skloubit tyto dvě výhody koně do sebe. Drezura je uměním, které elegantně spojuje koně s jezdcem.
Koně tvoří nedílnou součást vývoje lidské společnosti. Od dávných dob koně lidé využívali, jak na práci v zemědělství, tak ve válkách. Ke každému účelu musel být kůň vycvičen a vždy byla vyžadována poslušnost. Ať už bylo využití jakékoli, pracovní, vojenské nebo dopravní, nikomu nemohla uniknout krása pohybu koně. A hlavně u koní, kteří byli používáni jako dopravní prostředek, byl největší prostor ke zlepšení pohybů koně a obohacení ježdění o další rozměr, tentokrát estetický. Začaly vznikat tzv. vysoké školy jezdecké, což je propracovaný systém přiježdění, který klade důraz na zlepšení pohybu koně, jeho uvolněnost, pružnost a ochotu.
Právě na tomto základu začal vznikat drezurní sport, jak ho známe dnes. I dnešní drezurní sport klade největší důraz na uvolněnost, pružnost a pravidelnost chodu, lehkost a nenucenost pohybu. Kůň by měl odlehčit předek a pohyb by měl vycházet od zádě, která je zdrojem kmihu. Kůň musí přijmout udidlo a poslouchat vždy, ale bez napětí nebo odporu. Kůň se poslušně ohýbá na všech obloucích, na rovných liniích zůstává rovný.
Drezurní soutěž se jede na předepsaném drezúrním obdélníku (jeho rozměry jsou buď 20x40m nebo 20x60m, záleží na stupni obtížnosti) podle drezurní úlohy, což je jakýsi předpis cviků, který si jezdec buď pamatuje nazpaměť nebo mu je předčítán. Zde, stejně jako v parkuru, se odlišují různé stupně obtížnosti.

Stupeň Z

Stupeň L

Stupeň S

Stupeň ST

Stupeň T