Kapitolu „Rozhovor mezi koněm a jezdcem“ jsem viděla v knížce Jak myslí kůň od Cherry Hillové. Text článku neopisuji z knihy, ale píšu ho podle sebe a přidávám i další kapitoly, více než jich je v knížce. Tento článek by Vám měl pomoci pochopit, jak kůň myslí, což je velmi důležité, jak na práci pod sedlem i na práci ze země, ať už se jedná o pouhé vedení koně na ohlávce nebo navádění koně do přepravníku.
Čištění hlavy
Někteří koně nemají rádi, když jim člověk sahá na hlavu, ale dá se je to pečlivým tréninkem odnaučit. Teď si ukážeme příklad správného a nesprávného zacházení, kde kobylka se jménem Rosa není naučená na doteky na hlavě.
| ŠPATNĚ | SPRÁVNĚ | |
| ČLOVĚK | Člověk chce koníkovi vyčistit hlavu. Vezme si z čištění měkký kartáč a zvedne ruku směrem ke koňově hlavě, aby ji vyčistil. | Člověk chce koníkovi vyčistit hlavu. Vezme si z čištění měkký kartáč a zvedne ruku směrem ke koňově hlavě, aby ji vyčistil. |
| KŮŇ | „Něco mi jde po hlavě, musím ucuknout,“ řekne si kůň a škubne hlavou směrem nahoru. | „Něco mi jde po hlavě, musím ucuknout,“ řekne si kůň a škubne hlavou směrem nahoru. |
| ČLOVĚK | Člověk se lekne a instinktivně ucukne rukou, ale nato se s rukou ke koni znovu přiblíží za účelem vyčistit koníkovi hlavu. | Člověk se lekne a instinktivně ucukne rukou, ale pak pomalu přiblíží kartáč ke koníkově hlavě. |
| KŮŇ | Koník se znovu lekne a hlavu tentokrát zvedne ještě výš. „Minule jsem ji neměla dostatečně vysoko, takže ji musím dát ještě výš.“ | „Něco se ke mě zase blíží, musím zvednout hlavu,“ řekne si koník a hlavu zvedne. |
| ČLOVĚK | Člověk se po hlavě natáhne ještě jednou. „No tak, Roso, nech tu hlavu dole.“ | „Ale Roso, já tě chci jenom vyčistit.“ Kartáč položí a pohladí rukou po krku koně a hladí ho, dokud se koník neuklidní a nedá hlavu dolů. |
| KŮŇ | Ale nato kůň uhne hlavou do strany. | „Žádné nebezpečí mi nehrozí, už můžu dát hlavu dolů.“ |
| ČLOVĚK | Člověku pomalu dochází trpělivost. Chytí koně za ohlávku a začne ho čistit. | Člověk postupně se rukou přibližuje k hlavě a po chvilce koníka hladí i na hlavě. |
| KŮŇ | Kůň zpanikaří a začne prudce házet hlavou. | „Toto mi nevadí, hlavu nechám dole.“ |
| ČLOVĚK | Člověk ho chytne ještě pevněji. „No tak, uklidni se!“ křičí na něj. | Člověk si vezme kartáč a začne koníka čistit na krku. Postupně se přibližuje k hlavě. |
| KŮŇ | Koně děsí to, že nemůže uhnout hlavou, protože ho něco drží. A křik, jak na něj člověk řve, mu také moc nepomáhá. Nakonec se koník zašklebí a pro výstrahu vycení zuby. | „Něco mi jezdí po hlavě, zatím mi to nevadí, ale pro jistotu zůstanu ve střehu.“ |
| ČLOVĚK | „Tohle dělat nebudeš!“ vykřikne člověk a škubne vodítkem za ohlávku. | Člověk zatím vyčistí koníkovi hlavu, když je hotový, koníka pochválí. |
| KŮŇ | Kůň se snaží vyhnout se nepříjemnému škubání za ohlávku tím, že zvedne vysoko hlavu, aby na něj člověk nedosáhl. | „Dostala jsem pochvalu, protože jsem zůstala v klidu. Pro příště si to budu pamatovat.“ |
| ČLOVĚK | Člověk začne škubat za ohlávku ještě silněji. | |
| KŮŇ | Koníka nenapadne nic jiného než se po něm ohnat zubama. | |
| ČLOVĚK | ... | |
| KŮŇ | ... |
Leknutí
Koně jsou od přírody lekaví a jejich hlavní obranou je útěk. Takže pokud je něco vyděsí, začnou utíkat a pouze pokud jsou zahnáni do kouta, tak se začnou bránit. To je při ježdění i při manipulaci s koněm velmi důležité vědět. V tomto rozhovoru se kobylka Rosa lekne kočky, která vyskočí z vysoké trávy.
| ŠPATNĚ | SPRÁVNĚ | |
| ČLOVĚK | Jezdec jezdí kobylku Rosu na venkovní jízdárně, jdou krokem po krátké stěně a najednou z vysoké trávy, která je kolem jízdárny, vyskočí kočka. Kobylka se jí lekne. | Jezdec jezdí kobylku Rosu na venkovní jízdárně, jdou krokem po krátké stěně a najednou z vysoké trávy, která je kolem jízdárny, vyskočí kočka. Kobylka se jí lekne. |
| KŮŇ | „Co to je!?“ lekne se kůň, zvedne hlavu, nakluše a chce se dostat co nejdál. | „Co to je!?“ lekne se kůň, zvedne hlavu, nakluše a chce se dostat co nejdál. |
| ČLOVĚK | „Ááá!“ jezdec se také lekne, důsledkem nečekaného naklusání se zakloní a začne omylem tahat za otěže. | „Ááá!“ jezdec se také lekne, důsledkem nečekaného naklusání se zakloní a začne omylem tahat za otěže. Ale okamžitě si to uvědomí a tlak přeruší. |
| KŮŇ | „Co mě to tahá v té hubě? Když zrychlím, tak tomu třeba uteču!“ Pomyslí si a klus ještě zrychlí. | „Co to vyskočilo z té trávy? Raději ještě zůstanu ve střehu.“ Pomyslí si kůň a ještě raději zůstane v pomalém klusu. |
| ČLOVĚK | Jezdec se snaží koně zastavit taháním za otěže, ale kůň pořád zrychluje. Jezdec nevysedává, není uvolněný a začne koni na hřbetě drncat. | „Ale Roso, to byla jenom kočka. Šššš, krok,“ uklidňuje jezdec koníka. V sedle se uvolní, stiskne kolena a koník přejde do kroku. Jezdec koníka pochválí, vrátí se s ním na stěnu a pokračují v práci. |
| KŮŇ | „Au, co mám dělat? Něco mě tahá v hubě a skáče mi na hřbetě! Musím ještě zrychlit, musím před tím utéct!“ Pomyslí si a nacválá. | „Byla to jenom kočka, příště se jí už neleknu.“ |
| ČLOVĚK | „Zastav!“ křičí na něj jezdec a čím dál tím víc tahá za otěže za účelem koně zastavit. A u toho mu skáče na hřbetě jako pytel brambor. | |
| KŮŇ | Kůň pořád zrychluje, protože chce utéct před tím taháním za hubu a drncáním na hřbetě. Nic nepomáhá, a tak se nahrbí a hodí pořádného kozla. | |
| ČLOVĚK | Jezdec to nečeká a spadne. | |
| KŮŇ | „Jo, takhle na to musím! Když mě něco bude tahat v hubě a skákat na hřbetě, stačí začít kozlovat, dokud to nespadne a pak mám pokoj.“ Mezitím Rosa přešla do klusu a do kroku. Zastavila se u trávy a začala žrát. |
Žraní trávy při ježdění
V tomto příkladu si ukážeme situaci, kde jezdec s kobylkou Rosou jel na vyjížďku, a když čekal na ostatní jezdce, tak se zastavil na louce, kde rostla šťavnatá travička.
| ŠPATNĚ | SPRÁVNĚ | |
| ČLOVĚK | Jezdec vyjede s kobylkou ze vrat a když čeká na ostatní jezdce, tak se zastaví nad krásnou jarní trávou. | Jezdec vyjede s kobylkou ze vrat a když čeká na ostatní jezdce, tak se zastaví nad krásnou jarní trávou. |
| KŮŇ | „Jé, žrádlo!“ zajásá kobylka a dá hlavu k zemi a chce začít žrát. | „Jé, žrádlo!“ zajásá kobylka a dá hlavu k zemi a chce začít žrát. |
| ČLOVĚK | „Ne, Roso! Teď ne,“ říká jí a pomocí otěží jí vytahuje hlavu nahoru. | „Ne, Roso! Teď ne,“ říká jí a pomocí otěží jí vytahuje hlavu nahoru. |
| KŮŇ | „Nevadí, můžu to zkusit znovu. Mám na tu trávu hroznou chuť,“ říká si kobylka a znovu dá hlavu dolů. Jezdec nedává pozor, a tak stihla si i pár trsů trávy ukousnout. | „Nevadí, můžu to zkusit znovu. Mám na tu trávu hroznou chuť,“ říká si kobylka a znovu dá hlavu dolů. |
| ČLOVĚK | „Roso! Zvedni tu hlavu!“ křičí na ni jezdec a tahá u toho za otěže, ale kobylka pořád urputně žere trávu. | Jezdec ji ale přidrží otěžemi a nedovolí dát hlavu dolů. |
| KŮŇ | „Ještě chvilku vydržím, i když to udidlo je fakt nepříjemné.“ | „Ještě párkrát to zkusím.“ |
| ČLOVĚK | „Roso!“ křičí na ni a čím dál tím víc tahá za otěže. | Jezdec si ale položí ruce na kohoutek, když má kůň hlavu nahoře, otěže jsou povolené, ale jakmile se kůň natáhne pro trávu, otěže se napnou a jezdec nepovolí. |
| KŮŇ | „Už je to fakt nepříjemné, asi tu hlavu dám nahoru.“ | „Nemá to smysl, radši vydržím bez trávy...“ |
| ČLOVĚK | „No vidíš, Roso. Nebylo to tak těžké.“ A mezitím, když jezdec koníka poplácává po krku, tak Rosa využije příležitosti. | |
| KŮŇ | „Skvělá příležitost začít znovu žrát!“ | |
| ČLOVĚK | „Ach né, Roso! Už jsi tu hlavu měla nahoře!“ Začne zase tahat za otěže. | |
| KŮŇ | „Když ještě chvilku vydržím, třeba to povolí.“ | |
| ČLOVĚK | „Roso!“ | |
| KŮŇ | „Ten tlak udidla je fakt nepříjemný, ale ještě to zvládnu. | |
| ČLOVĚK | „Tak teda žer no, když to tak potřebuješ,“ řekne člověk nakvašeně a nechá Rosu žrát. | |
| KŮŇ | „Příště musím být takhle vytrvalá taky, věděla jsem, že ho přeperu.“ |
