Koně se převáží v přívěsech za auto nebo ve specializovaných dopravních prostředcích – autopřepravnících pro dva koně nebo v kamionech určených pro přepravu koní. Přívěsy za auto bývají obvykle pro dva koně, ale existují samozřejmě i pro jednoho koně nebo pro tři. Pro přepravu většího počtu koní jedním vozidlem je již zapotřebí kamion pro koně. Jeho kapacita záleží na konkrétních typech a výrobcích. Je možné použít klasický přívěs pro koně zapřažený za autopřepravníkem (auto obvykle pro tři až pět lidí, v zadní části se nachází přepravní prostor pro koně podobný normálnímu přívěsu), čímž můžete převést 4 až 6 koní najednou.

Mějte však na paměti, že k řízení auta s vlekem pro koně (ať už prázdného nebo s koňmi) budete potřebovat vyšší řidičské oprávnění než k řízení běžného osobního auta. Na běžné auto potřebujete řidičský průkaz typu B, ale na soustavu auto a vlek je již potřeba řidičák typu E. V tomto případě se jedná o auto o hmotnosti do 3,5 tuny a brzděný vlek také do hmotnosti 3,5 tuny. S řidičákem B můžete tahat vlek do maximální hmotnosti 750 kg (což ale není případ vleků pro koně).

Pak samozřejmě musíte mít auto, které přívěs s koňmi utáhne. Na technickém průkazu auta máte uvedené celkem 4 hmotnosti – největší technicky přípustná, povolená, provozní a hmotnost soupravy. Pokud máte vlek, který můžete nejvíce zatížit na 2 tuny (myšleno součet hmotnosti prázdného vleku a hmotnosti nákladu), můžete jej tahat autem, které má maximální hmotnost soupravy 4,5 tuny za předpokladu, že povolená hmotnost vašeho auta je menší nebo rovna 2,5 tuny.

Povolená hmotnost auta (2500 kg) + maximální hmotnost vleku (2000 kg) ≤ maximální možná hmotnost soupravy (4500 kg) 

Pro tento výpočet musíte brát v úvahu maximální možnou hmotnost vleku (znovu součet hmotnosti prázdného vleku a hmotnosti nákladu), nikoli faktickou hmotnost přívěsu (prostě nikoho nezajímá, kolik jste toho tam naložili, pokud tedy nepřekročíte povolenou mez). Takže pokud by měl vlek maximální přípustnou hmotnost 2,5 tuny, s výše uvedeným autem bychom ho již tahat nemohli, i kdyby byl prázdný a vážil by například 1 tunu a auto by ho technicky schopné utáhnout. Policie auto s přívěsem může zvážit, ale pouze za účelem, zda hmotnost nákladu není vyšší než maximální povolená v technickém průkazu vleku.

Transportní vybavení pro koně

I kůň musí být k přepravě náležitě vybaven. Na ochranu nohou používáme transportní kamaše. Jejich ceny se pohybují od 1000 Kč, ale z vlastní zkušenosti doporučuji spíše kvalitnější (a tudíž dražší). Často se stává, že kůň spodní část přišlápne a s dalším krokem ji roztrhne, u kvalitnějších je možnost roztržení nižší.

Dále se používají chrániče ocasu. Koně často mají tendenci dřít si kořen ocasu o zadní přepážku vleku. Nejen, že si tímto dokáží vytrhnout spoustu žíní, ale často se odřou až do krve. S trochou šikovnosti člověka a trpělivosti koně lze na ocas použít i bandáž na nohy, ale podstatně hůře se nasazuje a špatně drží. Také zde hrozí nebezpečí zapaření ocasu, protože bandáž není prodyšná.

Dále je dobré koni dát deku. Deka nesmí být však příliš teplá, aby se kůň zbytečně nepotil. Já svému koni dávám do vleku pouze síťovanou dekou s fleecem na hřbetě, která chrání záda koně před prochladnutím.

Dále jsem slyšela (vážně pouze slyšela) o chrániči hlavy, ale v praxi jsem to nikde neviděla.

V přepravním boxu koně uvazujeme na ohlávce, lze mu ale nechat na hlavě i uzdečku. Kůň se většinou uvazuje na dvě vodítka, ale záleží na typu vleku a majiteli koně. Délka vodítka je závislá na mnoha faktorech. Pokud vezeme dva koně, kteří se vzájemně neznají, vodítka uvážeme nakrátko. Když jede kůň sám nebo se zvířetem, které zná, vodítko může být delší.

Technický stav vleku

Vlek musí být po technické stránce v naprostém pořádku, zvláštní pozornost bychom měli věnovat podlaze a nástupní rampě. Podlahy i rampy se vyrábí z různých materiálů, nejčastěji z hliníku, laminátu nebo dřevotřísky. Hliníkové jsou obecně kvalitnější, ale i dražší. Povrch nesmí být kluzký, proto bývá pokryt gumou. Při výběru vleku hleďte i na to, jak snadno se dají vnitřní materiály vleku omývat.
Na podlahu vleku se doporučuje dávat podestýlka, nejčastěji sláma nebo piliny. Koně lze ve vleku zabavit podáním sena.

Jízda s vlekem

S vlekem s koňmi musíme jezdit obzvláště opatrně. Asi každý někdy jel v autobuse vestoje bez držení, takže si dokáže představit, jak moc pohodlná je přeprava pro koně. S koňmi nesmíme prudce zpomalovat nebo zrychlovat a do zatáček musíme vjíždět pomalu. Pokud řídíme vlek s koňmi, je nutné, abychom s ním uměli i bezpečně couvat. Nikdy nesmíme jet s koněm bez přestávky déle než osm hodin.

Nakládání

Musíme mít na paměti, že koně přirozeně neradi vstupují do úzkého, uzavřeného prostoru. Mnoho majitelů koní má právě problém s nakládáním vlastního koně, ale pravidelným nakládáním a ježděním na jiná místa se toto o 100% zlepší. Sama jsem s vlastní kobylou rok bojovala (rok jsem ji nebyla schopna naložit za kratší čas než 8 hodin) a došlo to až k tomu, že při stěhování do jiné stáje jsem musela kobyle dát sedativa, abychom ji vůbec naložili. Ale v nové stáji jsem začala pravidelně jezdit na závody a celý problém s nakládáním se vyřešil, pokud kobylka jezdí pravidelně, do minuty je ve vleku.

Než přistoupíme k samotnému nakládání, musíme si připravit vlek. Sklopíme zadní rampu a zástrčky, které slouží k zafixování rampy ve svislé poloze, pootočíme tak, aby na ně kůň nemohl šlápnout.

Koně vedeme do vleku přímo, rovně, nezastavujeme se a koukáme směrem do vleku, nikoli na koně. Musíme si dát pozor, aby kůň plecemi nenarazil do střední příčky. Obvykle platí (i když u mého koně nikoli), že jakmile má kůň přední nohy ve vleku (tj. za rampou), pravděpodobně se již naloží a nevyskočí ven. Jakmile máme koně ve vleku, podlezeme příčku, kterou má zvíře před sebou a koně uvážeme. Pomocníci venku ihned po tom, co zadní nohy koně překročí práh vleku, zavřou zadní přepážku a pomalu zvednou rampu. Zkušeného koně dokáže člověk naložit i sám.

Vykládání

Předními dvířky vlezeme do prostoru pro koně. Pokud jsme na závodech, kůň musí být vždy nauzděn, takže nelze ho vyložit na ohlávce a až pak jít uzdit. Pokud má kůň ve vleku pouze ohlávku, nauzdíme ho ještě ve vleku. Než pomocníci venku začnou sklápět zadní rampu, musíme mít jíž koně odvázaného. Jakmile je zadní prostor otevřen, dáme koni povel k couvání, rychle podlezeme přední příčku a otáčením hlavy koně korigujeme jeho směr. Koně směrujeme do středu rampy, kůň nesmí při couvání šlápnout mimo rampu. K tomu nám mohou pomoci další lidé, kteří se postaví podél rampy, aby kůň věděl, kam nesmí šlápnout.