Vytisknout
Zobrazeno: 4440

Původ: Norsko

KVH: 132 – 142 cm

Barva: Různé odstíny plavé, vždy má úhoří pruh a zebrování na nohách

Historie: Fjordský kůň je jedno z nejstarších a nejčistších plemen koní. Koně podobní dnešním fjordům obývali dnešní Norsko už od prehistorických dob. Fjordský kůň byl koněm Vikingů, což dokládají mnohé nálezy. Fjordští koně se objevují na vikingském umění, existují i důkazy o tom, že Vikingové pořádali s fjordy koňské zápasy. Podle nich poté vybírali nejlepší hřebce do chovu. Spolu s Vikingy se fjord rozšířil na Island, kde výrazně ovlivnil starý typ islandského poníka i highlandského ponyho. Pro Norsko je fjordský kůň stejným symbolem, jako pro Čechy kladrubák.

Exteriér: Hlava islandského poníka je typicky poníkovská s širokým čelem a malýma ušima, z profilu nikdy nemá klabonos, profil je rovný nebo lehce konkávní. Krk je silný, hřebci mívají výrazný hřeben. Trup je zaoblený, dobře osvalený. Fjord má široká prsa, ale plece nejsou moc šikmé. Kohoutek bývá velmi nevýrazný. Nohy má krátké, rovné, pevné s výraznými klouby. Fjord má také velmi kvalitní kopyta s dobrým tvarem. Vyskytuje se pouze v plavé barvě, ale v mnoha odstínech. Vždy má úhoří pruh (tmavý pruh táhnoucí se od uší přes krk a hřbet až ke kořeni ocasu) a zebrování (tenké tmavé proužky na nohách). Hříva se často stříhá nakrátko a tak, aby bílé žíně byly kratší než černé a vynikl úhoří pruh na krku.

Charakteristika: Vzhledem k náročnému prostředí, ve kterém se vyvíjel, se jedná o velmi odolné plemeno. Bývá otužilý, silný, zároveň nenáročný (i na kvalitu a množství potravy). Dožívá se vysokého věku, mívá pevné zdraví. V nerovném terénu má jistý krok.

Využití: Ve vysokém sportu jej nenajdeme, ale častým využitím fjorda je rekreační ježdění. V severských zemích se často využívá jako pracovní zvíře, v náročných terénech v Norsku v podstatě nahrazuje traktor.

Fotografie v tomto článku jsou použity s písemným souhlasem autora.