Vytisknout
Zobrazeno: 4721

Stáj

Stáje se staví z mnoha různých materiálů a každý materiál má své výhody i nevýhody. Dříve se stáje stavěly hlavně z kamene. Tyto stáje mají nesporné výhody především; v létě udržují příjemný chládek a v zimě nepropouští mnoho tepla ven. Dnes se stáje staví hlavně z cihel, panelů, tvárnic, dřeva a kombinace těchto materiálů.
Stáj by měla stát na slunném, mírně vyvýšeném místě s dostatkem prostoru okolo (výběhy, jízdárny) a měla by být chráněná před větrem (lesem, kopcem a tak). Budova by měla stát orientovaná sever - jih. Výška stropu by měla být minimálně 3 metry. Důležité je také větrání, ve stáji by měl být dostatek čerstvého vzduchu, ale nesmí zde být průvan.
Kůň musí mít stáj chladnější, suchou a vzdušnou (ale bez průvanu). Okna je dobré mít alespoň 150 až 200 cm nad zemí. Všechny prostory by se měly minimálně jednou za rok vybílit a vydesinfikovat. Pavouky a pavučiny je dobré vymetat co nejčastěji. Porodní boxy mají být vydlaždičkované, aby se daly jednoduše čistit, omývat a desinfikovat.

Podlaha

Podlaha musí být pevná, nepropustná a zároveň pružná. Ideálním materiálem jsou dubové nebo modřínové špalky napuštěné konzervačním roztokem.
Podlahy se také často dělají z betonu, ale ten není příliš vhodný; beton je studený, tvrdý a nakovaným koním klouže. Ale i beton se dá použít, jenom je potřeba ho pokrýt dalším materiálem, třeba pásovou tvrzenou gumou či dalšími materiály, které nabízí specializované firmy. Což nemusí být vždy nejlevnější řešení. Případně by se zápory betonu daly kompenzovat vydatnou vrstvou podestýlky.
Další možností je podlaha cihlová. Ta má podobné vlastnosti jako betonová, jen je o něco teplejší.
Někde můžeme vidět i podlahu z udusané cihlářské hlíny a písku, která má ale nevýhodu v tom, že není moc odolná zátěži způsobené koňskými kopyty, a tak vyžaduje pravidelnou úpravu.

Krmný žlab

Krmný žlab je dobré mít v takové výšce, aby koni umožňoval správné držení těla. V závislosti na velikosti koně se tato výška pohybuje od 60 do 125 cm od podlahy. Žlaby se vyrábí z různých materiálů, ale mezi nejčastější patří kameninový, kovový, plastový nebo gumový.
Často se také do boxu dává koš na seno (nebo na jinou objemnou píci) a vyrábí se většinou ze železných prutů nebo ze dřeva. Výhodou je, že kůň neroztahá seno po celém boxe, ale na druhou stranu, prostor v boxe se zmenší. Pokud nemáte koš na seno, seno se dává na podlahu boxu.

Zdroj vody

V drtivé většině stájí mají koně v boxech automatické napáječky. Je dobré, když jsou vybaveny uzávěrem, lze tak regulovat příjem vody. Také některé stáje jsou vybaveny rezervoáry, díky kterým koně pijí vodu odstátou a ne moc studenou.
Pokud napáječky ve stáji nejsou, musí se koním dávat voda v kýblech. Kýbl je dobré dát do pneumatiky, aby ho kůň nepřevrhl. Tento způsob napájení koní má jednu velkou nevýhodu, kterou asi všichni dokážete vymyslet, ale mezi výhody patří to, že máte přehled, kolik vody váš kůň vypil.

Dveře

Dveře je dobré mít dvoudílné (pro lepší větrání) a široké alespoň 2 metry. Chodby by měly být také co nejširší, ideálně 3 metry či více.

Typy ustájení

Boxové ustájení

Jedná se o nejčastější způsob ustájení koní. Rozměry boxu by měly být minimálně 3 x 4 m. Mříže musí být dostatečně blízko u sebe, aby mezi nimi nemohla uvíznout noha koně. Tloušťka stěny by měla být alespoň 3 cm, u slabší by hrozilo, že by se při kopnutí mohla zlomit a koně zranit.

Letní boxy (anglické boxy)

Také se jedná o velmi častý (a stále se rozšiřující) způsob ustájení koní. Dveře boxu jsou horizontálně půlené a horní část bývá většinu roku otevřená. Kůň tak může vykukovat ven a sledovat okolí. Často tyto boxy mají dveře rovnou do výběhu. Zde ale bývá problém se zateplením. V zimě je v nich chladno a může zamrzat voda, přes léto se rozpálí a bývá v nich velké horko.

Volné stáje

Jedná se o skupinové ustájení koní, často hříbat, případně chovných klisen s hříbaty. Objemové krmivo bývá rozprostřeno doprostřed místnosti tak, aby k němu mohlo co nejvíce koní. Žlaby jsou podél stěny stáje a na krmení nebo čištění se koně uvazují. Ideální počet koní je 10 až 20.

Stání (vazné stáje)

Tento typ ustájení byl velmi oblíbený především v minulosti, je prostorově nejvýhodnější, avšak na úkor pohodlí koně. Jedná se o stání o rozměrech cca 170 x 300 cm, kde jsou koně z obou stran uvázáni na ohlávkách. Tento typ již neodpovídá současným zoohygienickým předpisům a v zemích Evropské unie budou brzy zakázány.
Na každém stání nebo boxu je dobré mít tabulku se jménem koně, datem narození, plemenem, původem (jméno matky se píše vlevo a doplňuje se jménem otce matky) a jméno otce se uvádí vpravo. Často se z praktických důvodů na tabulky píše jméno majitele koně a kontakt na něj.