Vytisknout
Zobrazeno: 7978

Existuje mnoho rostlin, stromů a keřů, které jsou pro koně jedovaté. Většin z nich koním nechutná, proto otravy u koní nejsou příliš běžné. Ale i přesto je nutné pastviny pravidelně kontrolovat a jedovaté rostliny odstraňovat. Nejnáchylnější k otravám jsou koně, kteří mají přístup k pastvě pouze na omezenou dobu, protože s chutí spořádají vše zelené, co jim přijde do cesty. Naopak divocí koně mají velmi dobře vyvinuté instinkty pro poznávání jedovatých rostlin. Dokonce učí svá hříbata, co je jedlé a co ne. Domestikovaní koně chovaní v boxech o své instinkty přicházejí.

Pokud ve výběhu nebo na pastvině narazíme na jedovatou rostlinu, nejefektivnější je ji vyrýpnout. Důležité je nenechat je vyrýpnuté ve výběhu, některé koním nejvíce chutnají právě povadlé nebo usušené (například starček přímětník). Na jedovaté rostliny lze použít i herbicidy, ale zde trvá týdny, než se postřik vstřebá do půdy a na pastvinu můžeme znovu vypustit koně.

Pryskyřník

Pryskyřník je velmi rozšířená rostlina, která je charakteristická svými žlutými květy. Jedovatý je pouze čerstvý, usušený nikoli. Aby se kůň pryskyřníkem otrávil, musel by pozřít velké množství. Jedná se však o rostlinu, která koním nechutná.

Tis

Oproti pryskyřníku je tis mnohem nebezpečnější, všechny jeho části jsou smrtelně jedovaté. I relativně malé množství – 0,5 kg – může koně zabít. Smrt zvířete nastane rychle, často kůň zemře ještě s rostlinou v hubě. Protijed není znám. Jedovatou látkou je taxan.

Starček přímětník

Další smrtelně jedovatou rostlinou je starček přímětník. Charakteristický je svým vysokým vzrůstem a žlutou barvou květů. Obsahuje alkaloid pyrrolizidin, který zasahuje játra a nervovou soustavu. Jedná se o kumulativní jed, což znamená, že se v těle hromadí a účinky se projeví až po určité době. Malé dávky po delší dobu jsou stejně nebezpečné jako velká dávka v krátkém čase. Pokud jej na pastvině vytrhneme, nesmíme jej zde nechat, usušený je pro koně mnohem chutnější než čerstvý, avšak stejně nebezpečný. Na otravu starčkem neexistuje žádná specifická léčba.

Náprstník

Náprstník je také velmi nebezpečný, letální (=smrtelná) dávka je již 100 g. Otrava se projevuje křečemi a dýchacími obtížemi. Kůň umírá během několika hodin. Zde platí, stejně jako u starčku přímětníku, že sušený je pro koně chutnější. Jedovatými látkami v náprstníku jsou kardioaktivní glykosidy.

Bolehlav

Bolehlav obsahuje alkaloid koniin. Ten způsobuje obrnu kosterního svalstva a zástavu dechu, kůň se tak za vědomí udusí. Letální dávka je 2,5 – 5 kg.

Oměj

Oměj obsahuje alkaloid akonitin. Akonitin je díky své jedovatosti často nazýván „královnou jedů“. U koně způsobí zástavu dechu a poškození srdce.

Přesličky

Jedovatými látkami v přesličkách jsou palustrin a kyselina akonitinová. Přesličky se vyskytují především v močálových oblastech. Usušené rostliny jsou pro koně chutnější, kůň je může sežrat například v seně. Silné stonky většinou koně nežerou. Pozření již 250 g přesliček může způsobit vrávorání, kůň se pak neudrží na nohou a nakonec zůstane ležet.

Rododendrony (pěnišník, azalka)

Rododendrony jsou nebezpečné již v malém množství. Jedovatou látkou je grayanotoxin (andromedotoxin) řadící se do skupiny diterpenů. Po požití nastává zástava dýchání.

Oleandr

Jedovatost je způsobená glykosidy oleandrinem a neriinem. Tyto látky dokážou lokálně dráždit tkáně. Dále poškozují oběhový systém a způsobují křeče. První příznaky otravy se u koně projevují již za 15 minut. Mezi ně patří zvýšení teploty, zrychlení dechu, oběhové potíže, případně kolika, průjem nebo zácpa. Může dojít až k poškození ledvin a jater.

Ocún

Jedovatost ocúnu způsobuje alkaloid kolchicin. Kolchicin narušuje mitózu (typ buněčného dělení), zastavuje ji již v metafázi. Příznaky otravy se projeví, až když je pozdě.

Hasivka

Hasivka je kumulativním jedem. Obsahuje totiž enzym thiaminázu, který rozkládá vitamín B1. Příznaky jsou stejné, jako když koni chybí vitamín B1 (hypovitaminóza, příp. avitaminóza). Růst se zpomalí, kůň ztrácí koordinaci, postupně ztrácí kondici. Jedovatá čerstvá i suchá.

Dub

V případě dubu jsou jedovaté listy i žaludy, ale obojí pouze ve velkém množství. Takže pokud si kůň na vyjížďce ukousne pár listů dubu, nic se mu nestane. Dub obsahuje alkaloid tanin. Ten způsobuje u koně zácpu a poškození ledvin.

Štědřenec (zlatý déšť)

Jedovatost způsobuje alkaloid cytisin (laburnin), dále laburnamin a hydroxyresveratol. Jedovaté jsou všechny části, nejvíce semena. Většina zvířat se mu vyhýbá s výjimkou koní. Způsobuje nervové obtíže, úhyn koně je častý.

Čirok obyčejný

Čirok obyčejný obsahuje nitráty a kyanidy, proto je velmi toxický. Mladé rostliny jedovaté nejsou. Po pozření následují poruchy dýchacího aparátu, které často končí smrtí.

Rulík zlomocný

Rulík zlomocný obsahuje alkaloid atropin. Je považován za nejnebezpečnější rostlinu ve střední Evropě. Příznakem otravy jsou rozšířené zornice očí. Kůň není schopen stát.

Vlnice

Jedovatost způsobuje alkaloid swainsonin. Koně jsou k otravě ze všech hospodářských zvířat nejnáchylnější. Již 0,4 kg vlnice přijímané denně po dobu pěti dní u koní způsobuje otravu. Otrava se projevuje zhoršením zraku, kvůli kterému mohou přijít nevyzpytatelné reakce koně na podněty, dále chronickým vyčerpáním koně.

Len setý

Rostlina i semena lenu setého jsou jedovatá. Len se však používá při zácpě, lze jej použít jako projímadlo (semena vařená ve vodě).

Lilek brambor

Koně bychom neměli krmit bramborami, protože pozření zelených brambor může vyvolat koliku nebo udušení.

Třezalka

Problémy způsobuje červeně fosforeskující pigment hypericin. Po pozření se bílá kůže koní se stává velmi citlivou na UV záření. Vznikají tak bolestivé spáleniny od Slunce. Sušením se jedovatost neničí.


Fotografie v tomto článku pocházejí z commons.wikimedia.org, kde jsou k dispozici volně k použití.